Koučování je založeno na několika důležitých principech, které fungují jak ve vztahu mezi koučem a koučovaným, tak i při sebekoučování. Které to jsou?

Důvěra, otevřenost a upřímnost

Koučování je založeno na důvěře. Koučovaný by měl důvěřovat svému kouči, a zároveň kouč plně důvěřuje koučovanému: věří, že jeho klient je schopen efektivně řídit svůj život, najít a zrealizovat ty nejlepší cesty k dosažení svých cílů nebo k vyřešení svých problémů. Věří, že k tomu má všechny potřebné zdroje, nebo že si je dokáže získat. Pokud koučujeme sami sebe, klíčovým slovem je sebedůvěra. Jak moc věříme sami v sebe? Jak moc dokážeme být sami k sobě upřímní a otevření?

Pozitivní zaměření

Koučování je vždy zaměřeno pozitivně:

• na to, co chceme (ne na to, co nechceme),
• na to, jaké máme k dispozici zdroje (ne na to, co nám chybí),
• na to, jaké naše silné stránky můžeme využít (ne na to, co neumíme a v čem jsme úplně neschopní),
• na to, jak se odměníme, když se nám něco povede (ne na to, jak se potrestáme, když se to nepovede).

Koučování vždy směřuje k dosažení nějakého cíle. Abychom svého cíle mohli dosáhnout, je důležité si ho zformulovat pozitivně – jako něco žádoucího, co chceme, co má v budoucnu nastat. Jen tak k němu dokážeme cíleně zaměřit naši energii. 

Pozitivní vnímání sebe i druhých 

Když někoho vnímáte jako „rozbitého“ (neschopného, nekompetentního), máte tendenci ho „opravit“: dát mu radu, pomoci mu, vyřešit za něj jeho problémy. Když máte vy pocit, že vás někdo druhý vnímá jako „rozbitého“, obvykle se cítíte nepříjemně, aniž byste dokázali říci proč, a vaše reakce vůči takovému člověku i vůči jeho radám budou nejspíš odmítavé. Kouč se vždy dívá sám na sebe i na druhé lidi jako na celé, úplné, silné a kompetentní lidské bytosti, plné zdrojů a schopností. Nesnaží se lidi opravovat, ale snaží se jim pomoci – například pomocí otázek – objevit a využít vlastní potenciál. Jestliže někdo vyřeší naše problémy za nás, stáváme se na něm závislí a nic nového se nenaučíme. Jestliže najdeme cestu sami, nesmírně nás to posílí a zvýší to naši schopnost poradit si do budoucna i s jinými problémy. Kouč je přesvědčen, že všichni lidé jsou v pořádku takoví, jací jsou. Je pouze věcí jejich svobodného rozhodnutí, zda chtějí na sobě něco změnit a pokud se pro to rozhodnou, mají k dispozici všechny zdroje, které pro to potřebují.

Zaměření do budoucnosti  

Když lidé řeší nějaký problém, mají často tendenci vracet se do minulosti: hledají příčiny problému (Proč se to stalo? Co to způsobilo?) a oblíbeným sportem je i hledání viníků (Kdo za to může?). Při koučování se do minulosti nevracíme. Důležité je uvědomit si, kde jsme tady a teď, a jaký je náš cíl (kam se chceme dostat). Pak hledáme nejlepší možné cesty, jak se dostat od současného k cílovému stavu. Za minulostí přitom uděláme tlustou čáru. Neustálé se vracení a „babrání se“ v tom, co bylo, nám na cestě k budoucímu cíli většinou nijak nepomůže. Jedinou výjimkou je, když hledáme v minulosti nějaké pozitivní zdroje (Co nám dříve pomohlo podobnou situaci vyřešit? Jaké naše schopnosti jsme při tom využili? Co z toho by se dalo použít i teď?).

Tvořivost a představivost 

Koučování hodně pracuje s lidskou tvořivostí a představivostí. Je založeno na naší schopnosti představovat si věci, vizualizovat. Jestliže něco chceme, je důležité si náš cíl představit, doslova ho „uvidět“, prohlédnout si ho naším vnitřním zrakem. Koučovací otázky také často začínají slovy „Představte si, že …“ Představte si, že jste se přemístili v čase o 1 rok, o 5 let dopředu, a váš cíl je již dosažen, váš problém je vyřešen – jak to vypadá? Co vidíte, slyšíte a cítíte? Co děláte?

Akční zaměření

Koučování by nikdy nemělo být jen příjemným popovídáním si s koučem (nebo v případě sebekoučování sám se sebou), ale mělo by vždy vyústit v akci, v nějaké konkrétní kroky, které si naplánuji a také udělám, a které mě reálně posunou na cestě k mému cíli. Výstupem je tedy vždy jakýsi „akční plán“:

• Co konkrétně teď udělám?
• Jaký bude můj první krok?
• Co bude následovat?
• Kdy nebo dokdy to udělám a jak poznám, že to bylo úspěšné?