Mezi nejdůležitější filtry, které ovlivňují naše vnímání reality, patří:

Asociovaný – disociovaný stav

Když vzpomínáte na nějakou událost (například na nějaký zážitek z dovolené nebo na rozhovor, který jste včera vedli s kolegou), jak o něm uvažujete? Vidíte, slyšíte a pociťujete danou situaci jako kdybyste ji sami znovu prožívali, jako byste byli jejím aktérem? Nebo ji vnímáte, jako byste vše pozorovali zvenčí, jako byste byli divákem sledujícím film?

V prvním případě zřejmě preferujete asociovaný stav vnímání. V asociovaném stavu prožíváme emoce a rozhodujeme se pod vlivem emocí.

V druhém případě preferujete disociovaný stav vnímání. V disociovaném stavu jsme odděleni od toho, co pociťujeme, můžeme zvažovat různé situace nezaujatě a objektivně, bez emocí, dokážeme si uchovat chladnou hlavu.

Jaký stav vnímání obvykle preferujete? Co se děje, když váš partner v rozhovoru používá opačný stav?

Problémový rámec – cílový rámec

Zamyslete se nad nějakým cílem, kterého chcete právě teď dosáhnout. Co se vám vybaví, když o tomto cíli uvažujete? Představujete si, jaké to je nebo jaké to bude ho dosáhnout? Nebo si uvědomujete, co vám brání ho dosáhnout a co nechcete? Pokud byste se například rozhodli zhubnout – představujete si sami sebe, jak jste štíhlí a v dobré kondici? Nebo myslíte na všechna ta nadbytečná kila, která chcete shodit, a jídlo, které si nesmíte dopřát?

V prvním případě používáte cílový rámec myšlení a vnímání, vytváříte si pozitivní představu cíle (co chci).

Ve druhém případě používáte problémový rámec myšlení a vnímání a vytváříte si negativní představu cíle (co nechci). Háček je v tom, že naše podvědomí má tendenci směřovat k naplnění představy, kterou jsme si vytvořili (to, co si představujeme a myslíme, obvykle také dostaneme).

Jaký rámec obvykle používáte? Co se dějě, když váš partner v rozhovoru používá opačný rámec?

Soulad – nesoulad

Na ulici si hrají tři psi. Co vidíte? Povšimli jste si nejdříve, v čem jsou si podobní (jsou to psi), nebo jste si spíše všimli, že každý je jiné rasy a je jinak veliký? Hledáte spíše, co je věcem společné (soulad), nebo hledáte, co je odlišuje (nesoulad)?

Čeho si všímáte, když se poprvé s někým setkáte? Lidé, kteří preferují soulad, uvažují o tom, jak se jim dotyčný podobá nebo komu je podobný. Lidé, kteří hledají nesoulad, si ihned povšimnou, čím se daný člověk a situace odlišují od těch, které zná.

Preferujete obvykle soulad nebo nesoulad? Co se dějě, když má váš partner v rozhovoru opačnou preferenci?

Zaměření na celek – zaměření na detail

Jak byste popsali místnost, v níž se právě nacházíte? S čím byste při popisu začali? Začali byste popisovat spíš celek (celková velikost místnosti, styl vybavení, dojem, který z ní máte …), nebo byste popisovali jednotlivosti (počet oken, barva nábytku, detaily vybavení …)?

Pokud si stanovíte nějaký konkrétní cíl, uvažujete spíše o tom, čeho je to součástí (jakého většího, širšího, komplexnějšího cíle), nebo z čeho se váš cíl skládá (jaké jsou dílčí cíle, milníky, jednotlivé kroky na cestě k cíli)?

V prvním případě preferujete zaměření na celek, v druhém případě zaměření na detail.

Na co jste obvykle zaměřeni – na celek nebo na detail? Co se děje, když má váš partner v rozhovoru opačné zaměření?

Minulost – přítomnost – budoucnost

Kam zejména soustřeďujete svoji pozornost v čase? Někteří lidé žijí převážně v minulosti a uvažují o tom, co bylo. Jiní lidé žijí v přítomnosti, pro daný okamžik. Další lidé neustále plánují a přemýšlejí o tom, co bude.

V jakém čase obvykle žijete? Co se děje, když váš partner v rozhovoru preferuje jinou časovou orientaci?

Interní potvrzení – externí potvrzení

Jak poznáte, že jste odvedli dobrou práci? Pokud vaše odpověď zní např. „Když vidím, že to lidé používají“, „Když mě druzí lidé chválí či oceňují“, „Když dostáváme více objednávek“ apod., patříte zřejmě k lidem s potřebou vnějšího potvrzení. K tomu, že jste byli úspěšní, potřebujete nějaké vnější důkazy. Pokud vaše odpověď zní např. „Mám z toho dobrý pocit“ nebo „Vím, že jsem dosáhl cílů, které jsem si stanovil“, patříte k lidem s potřebou vnitřního potvrzení. Sami rozhodujete o tom, zda jste byli úspěšní či nikoli, a jste přitom nezávislí na druhých lidech a okolnostech.

Jakou potřebu potvrzení máte? Co se děje, když má váš partner v rozhovoru opačnou potřebu?

Soustředění na sebe – na druhé

Na co soustředíte pozornost při rozhovoru s druhým člověkem? Soustředíte se spíše na sebe (co chcete říci, čeho chcete v rozhovoru dosáhnout, jaké své názory chcete prosadit …), nebo na druhého (co vám říká, proč vám to asi říká, jak se při tom asi cítí, jakým způsobem uvažuje …)?

Na co se obvykle soustředíte – na sebe nebo na druhé? Co se děje, když má váš partner v rozhovoru opačné zaměření?