Na rozdíl od prchavého potěšení, požitek je pocit radosti, který zažíváme, když se věnujeme nějaké činnosti, do které jsme plně pohrouženi a vykonáváme ji s hlubokým zaujetím (například čteme zajímavou knížku, hrajeme tenis, lezeme po horách ..). Zatímco potěšení se vztahuje ke smyslům a emocím, požitek je o uplatnění silných stránek naší osobnosti.

Požitek vystihuje pojem „flow“ (do češtiny by se dal přeložit jako hluboké zaujetí činností, plynutí a splynutí s touto činností). Vzpomínáte si na okamžiky ve svém životě, kdy se pro vás jakoby zastaví čas? Kdy jste plně zaujatí tím, co děláte, a nechcete, aby to někdy skončilo? Ať už je to malování, milování, hraní golfu, partička mariáše, zapálená diskuse s kolegy či třeba empatické naslouchání problémům jiného člověka. Dobrá zpráva je, že takové okamžiky se někdy objevují i v naší práci :-) A čím častěji se tam takové okamžiky objeví, tím máme svoji práci raději, více nás baví a uspokojuje.

Ať už je činnost, která nám poskytuje požitek, jakákoli, obvykle se v ní vyskytují tyto prvky:

• Činnost je náročná a vyžaduje určité dovednosti.
• Plně se soustředíme.
• Máme jasné cíle, víme čeho chceme dosáhnout (např. namalovat tenhle obraz, zahrát tuhle jamku).
• Dostáváme okamžitou zpětnou vazbu, víme, jak si stojíme, co se nám daří a co ne.
• Jsme silně angažovaní.
• Máme pocit, že situaci máme pod kontrolou.
• Ztrácí se vědomí vlastního já.
• Čas se pro nás zastaví.

Martin Seligman, jeden ze zakladatelů pozitivní psychologie, říká, že když se věnujeme krátkodobým potěšením, vlastně jen konzumujeme, spotřebováváme. Naproti tomu když jsme do něčeho plně pohrouženi, vytváříme psychologický kapitál pro vlastní budoucnost. Hluboké zaujetí nějakou činností je stavem, který poznamenává náš duševní růst. Zatímco potěšení znamená dosažení biologického uspokojení, požitek znamená dosažení psychického růstu.

Požitek ale vyžaduje určité dovednosti a námahu, musíme vyvinout nějaké úsilí, je třeba překonat nějakou výzvu, je zde tím pádem také možnost neúspěchu. Potěšení je bez práce, nevyžaduje žádnou snahu a téměř žádné dovednosti a není zde žádné riziko neúspěchu.

Americký psycholog Csikszentmihalyi zjišťoval míru zaujetí pro nějakou činnost mezi adolescenty v USA. Zjistil, že adolescenti s nízkou hladinou zaujetí jsou velmi často děti z „nákupních středisek“, ve volném čase se poflakují po obchodech a hodně se dívají na televizi. Mladí lidé s vysokou hladinou zaujetí mají koníčky, sportují a dost času tráví u domácích úkolů. Tito mladí lidé se obvykle dostanou na vysokou školu, mají hlubší sociální vazby a jejich pozdější život je úspěšnější. První skupina vyhledává ve svém životě více potěšení, druhá se zaměřuje na požitky.