Zkratku IQ (inteligenční kvocient) zná asi každý. Inteligence jako souhrn našich rozumových schopností nám umožňuje chápat vztahy a souvislosti, racionálně myslet, orientovat se v neznámém prostředí, řešit matematické úlohy atd. Existuje řada psychologických testů, které měří výši IQ. Ukazuje se však, že i lidé s velmi vysokým IQ mohou v práci i v běžném každodenním životě selhávat. Nežijeme totiž v izolaci, ale mezi ostatními lidmi. Abychom byli úspěšní, musíme s nimi komunikovat, spolupracovat, dosahovat dohod a kompromisů. Jsme druhými lidmi neustále ovlivňováni a sami je zároveň – tím, co děláme (nebo neděláme) – ovlivňujeme. K řešení situací, které se týkají mezilidských vztahů a komunikace, nám intelekt sám o sobě nestačí, protože mnohé problémy jsou emočního charakteru. Emoce jsou mnohem starší funkcí našeho mozku než racionální uvažování a také v našem mozku „sídlí“ v jiných částech. Právě emoce – ať chceme nebo nechceme - nejvýrazněji ovlivňují naše chování. Můžeme si vybrat: buď se necháme svými emocemi nekontrolovatelně unášet, nebo s nimi budeme bojovat a potlačovat je, nebo s nimi budeme pracovat tak, aby nám byly prospěšné. Emočně inteligentní lidé volí třetí možnost.

V červencovém čísle newsletteru "Cesta k úspěchu" se mimo jiné dozvíte:

• jak se chovají emočně inteligentní lidé,
• jaké jsou hlavní složky EQ,
• jak jste na tom se svým sebeovládáním. 

Přeji vám příjemné počtení a mnoho úspěchů v červenci 2010!