Jedním z tajemství úspěchu při vedení facilitovaných týmových setkání (porad, workshopů apod.) je udržet po celou dobu vysokou úroveň energie v týmu.

Jak toho dosáhnout?

Především musí energicky působit sám facilitátor. Jestliže facilitátor vede setkání energicky, přejde jeho energie i do tématu. Vysoká úroveň energie dokáže tématu - třeba jinak ne příliš záživnému - přidat na zajímavosti a důležitosti. Vysoký stupeň energie také přiměje účastníky pozorněji poslouchat a udržet pozornost, nezačnou tak snadno "vypínat" nebo dokonce usínat. Facilitátor, ze kterého vyzařuje energie, působí sebejistěji a pro účastníky důvěryhodněji. Naopak nízký stupeň energie může v účastnících budit dojem, že si manažer / facilitátor není jistý sám sebou nebo tématem.

Energický začátek

Energii je třeba projevovat od samého začátku setkání. Jak facilitované setkání zahájit, abychom působili energicky:

• Mluvíme nahlas, zvučným hlasem.
• Sami sebe před setkáním pozitivně naladíme, zahájíme s úsměvem.
• Gestikulujeme (k navození vyšší úrovně energie je možné používat i rozsáhlejší, výraznější gesta).
• Připravíme si úvodní větu nebo věty, kterými účastníky okamžitě zaujmeme.
• Co nejdříve vtáhneme a zapojíme účastníky do děje, nenecháme je dlouho sedět a jen pasivně poslouchat.
• Zvolíme vhodnou úvodní aktivitu na rozehřátí účastníků.

Udržení energie v průběhu setkání

Tak jsme začali pěkně energicky, ale jak udržet vysokou úroveň energie během celého setkání, zvláště když trvá delší dobu? Všichni víme, že přirozeně dochází k poklesu energie a k únavě účastníků

• v určitých denních dobách a časových úsecích (např. po obědě, později odpoledne apod.),
• při delších programových blocích.

Myslíme na to proto už při přípravě programu. Rozdělíme program do kratších bloků, zařadíme dostatek přestávek. Obvyklé doby únavy účastníků můžeme předem odhadnout a zařadit do nich nějakou aktivizující techniku. K osvědčeným technikám, které nám pomohou obnovit úroveň energie ve skupině, patří například:

• fyzické cvičení (krátká rozcvička, můžeme zařadit i opakovaně a účastníci se můžou střídat v předcvičování),
• jakákoliv aktivita, spojená s fyzickým pohybem (např. účastníci pracují ve stoje, přecházejí mezi několika stanovišti, něco malují, s něčím manipulují ...),
• společný zpěv (můžeme účastníkům rozdat i několik jednoduchých "hudebních nástrojů"),
• řešení nějakého kvízu, křížovky, hádanky ...,
• týmová hra nebo soutěž (v literatuře nebo na internetu najdete mnoho tipů na týmové hry a aktivity, jak outdoorové, tak indoorové. Např. publikace "111 her pro motivaci a rozvoj týmu" od Jaroslavy Evangelu a Oldřicha Fridricha. Já jsem osobně často našla inspiraci v hrách, které znají moje děti ze skautských schůzek),
• rozdělení účastníků do skupin a práce v menších skupinách nebo dvojicích (pokud používáme opakovaně, je dobré skupiny obměňovat),
• používání potlesku (např. zatleskáme každé skupině po prezentaci výstupů z jejich skupinové diskuse),
• střídání různých technik práce (např. brainstorming, diskuse v plénu, diskuse v menších skupinách, kolečko ...),
• změna smyslového kanálu - požádáme účastníky, aby probírané téma nebo výsledky diskuse ztvárnili kreativním způsobem, např. pomocí krátké básničky, společné kresby na flipchart, divadelní scénky, rozhlasové reportáže, interview s jiným účastníkem ...
• a pokud nic nepomáhá, můžeme vyhlásit krátkou přestávku na protažení a občerstvení.