Vzhledem k tomu, kolik času trávíme v zaměstnání, není se proč divit tomu, že na pracovišti vzniká i celá řada partnerských vztahů. Je zaměstnání dobrým místem k seznamování? Nebo raději na svádění kolegů, kolegyň, či osob, se kterými jsme v jiném pracovním vztahu, zapomenout?

Pracoviště je stejně dobrým místem k seznamování, jako jakékoli jiné. Pro řadu vytížených lidí, kteří si „nestihli“ najít partnera už před nástupem do zaměstnání, například během studií, je pracoviště často téměř jediným místem, kde mají příležitost se s někým seznámit. V práci trávíme většinu svého aktivního času, při plnění pracovních úkolů máme možnost své kolegy dobře poznat a není tedy divu, že často přeskočí jiskra a dojde ke sblížení „nad rámec“ běžných pracovních vztahů.

Zaměstnanci se často dostávají v rámci partnerských vztahů na pracovišti do nelehkých situací, kdy soukromý život ovlivňuje pracovní úkoly, a naopak. Je efektivita práce a pracovních výkonů spíše snížená, nebo naopak zvýšená, pracují-li partneři společně?

To velmi záleží na stádiu, ve kterém se partnerský vztah nachází. Zpočátku, ve stádiu zamilovanosti, se nacházíme v euforii, která může mít pozitivní vliv i na náš pracovní výkon. Před novým partnerem se chceme jevit v dobrém světle jako výkonní, úspěšní, energičtí apod. Chceme na něj udělat co nejlepší dojem. Problémy mohou nastat v situaci, kdy to ve vztahu začíná skřípat, nebo když dokonce vztah končí. I když se s partnerem rozejdete, stále se s ním denně vídáte na stejném pracovišti nebo musíte společně řešit nějaké pracovní úkoly. Zejména pokud byl vztah ukončen jednostranně a druhý partner má pocit ukřivděnosti, jeho pracovní výkon a soustředěnost na práci většinou velmi utrpí. Mnozí šéfové proto jakékoli více než pracovní vztahy mezi svými zaměstnanci neradi vidí.

Soukromé vztahy mohou často zasahovat také do vztahu nadřízený a podřízený, jak řešit problematické situace, jestliže muž a žena, kteří jsou navzájem v odlišném hierarchickém postavení, mají mezi sebou partnerský vztah?

Partnerský vztah mezi nadřízeným a podřízeným je složitější, než mezi dvěma kolegy na stejné úrovni, a může přinést také více komplikací. Pro partnera na nadřízené pozici může být velmi obtížné čelit pochybám nebo podezřením ze strany ostatních zaměstnanců, zda svému protějšku nějak nenadržuje, nezvýhodňuje ho. Pokud se nejedná jen o krátkodobý flirt, velmi bych v takovém případě doporučovala, aby jeden z partnerů přešel do jiného útvaru nebo do jiné firmy.

Poněkud odlišná situace nastává v případě, kdy společně partneři podnikají. Zde záleží již čistě na jejich úvaze, který z partnerů se bude věnovat jaké činnosti v rámci podnikatelských aktivit společnosti. Má skutečnost, že podnikatelé zároveň žijí v partnerském vztahu, vliv na rozdělení úkolů obdobným způsobem jako je tomu v domácnosti?

U společně podnikajících partnerů je jasná dělba pracovních povinností a odpovědností a pokud možno také jistá hranice mezi prací a soukromým životem velmi důležitá. Jinak hrozí, že budou „v práci“ 24 hodin denně. Pokud jsou partneři stále spolu doma i v práci, může nastat něco na způsob ponorkové nemoci. Z hlediska duševní hygieny je užitečné, když alespoň část svého času tráví odděleně a věnují se každý svým koníčkům, svým přátelům apod.

Konflikty na pracovišti máme většinou tendenci řešit s určitým formálnějším odstupem, zvlášť jde-li o konflikt s nadřízeným, emoce je třeba nechat stranou – ovšem v případě, že mají partneři na pracovišti blízké soukromé vztahy, může být pracovní konflikt velmi emocionální. Je možné se hádkám na pracovišti vyhnout? Má zaměstnavatel v takovém případě nějak zasáhnout?

Osobní vztahy jistě nejde při vstupu na pracoviště odložit jako kabát na věšák. Pokud si partneři přenášejí svoje soukromé neshody na pracoviště a promítají je i do řešení pracovních záležitostí, je to právě jedna ze situací, kdy by zaměstnavatel měl zasáhnout. Na druhou stranu znám řadu velmi spokojených vztahů a manželství, které vznikly na pracovišti. Zaměstnavatelé by takovým vztahům určitě bránit neměli a měli by zasáhnout pouze v případě, kdy vztah prokazatelně zhoršuje pracovní výsledky a výkonnost jednoho nebo obou partnerů. Zaměstnavatel samozřejmě nemůže partnerům jejich vztah zakázat, ale může navrhnout vhodné opatření, například přeřazení jednoho z partnerů na jiné pracoviště.