Pokud chceme sami sobě poskytnout zpětnou vazbu a vyhodnotit nějaký svůj výsledek, můžeme si položit například tyto otázky:

• Jaké mělo to, co jsem dosud udělal/a, výsledky?
• Jak jsem se svým výsledkem spokojený/á (na škále 1 – 10)?
• Co se povedlo? Co se nepovedlo?
• S čím konkrétně jsem spokojený/á? S čím nejsem spokojený/á?
• Co fungovalo? Co nefungovalo?
• Do jaké míry to splnilo moje očekávání?
• Jaké jsou reakce mého okolí?
• Mohl/a jsem postupovat rychleji, efektivněji?
• Co mohu příště udělat jinak a jak?
• Kdybych měl/a možnost si to zopakovat, postupoval/a bych znovu stejně, nebo bych něco udělal/a jinak?
• Co jsem se z toho naučil/a? Co mi to dalo?
• Jak mě to posunulo na cestě k mému cíli?

Zpětnou vazbu můžete poskytnout sami sobě, nebo můžete požádat někoho jiného, aby vám tyto otázky položil.

Pokud se nám něco nepovede, něco nedopadne tak, jak jsme chtěli, často okamžitě nastoupí náš známý „vnitřní kritik“ a začne nás peskovat: „Vidíš, zase jsi to zkazil/a. To se dalo čekat. Já jsem ti říkal, že to nebude fungovat. Ty to nikdy nedokážeš!“ atd. atd. Zkusme opět kritika na chvíli umlčet a podívat se na věc z jiné stránky. Jestliže něco nefungovalo, zeptejme se sami sebe:

• Co způsobilo, že to nefungovalo?
• Co jsem mohl/a udělat jinak a lépe?
• Jaké ponaučení z toho pro mě vyplývá?

Každý výsledek našeho snažení, i ten negativní (v našich očích neúspěch) je ve skutečnosti součástí našeho učení. Nemá smysl plakat nad rozlitým mlékem, ale má smysl se zeptat, co mohu příště udělat pro to, aby se mi mléko nerozlilo.

Zpětná vazba je důležitá i pro korekci našeho akčního plánu:

• Je můj cíl stále aktuální?
• Potřebuji ho nějak upravit či změnit?
• Potřebuji něco změnit ve svém akčním plánu?
• Potřebuji něco změnit ve svém časovém harmonogramu?