Jak svá sdělení zevšeobecňujeme?

31.03.2013 17:34

Zevšeobecňování

Jsou to tvrzení, která předpokládají univerzální platnost nebo účinnost nějaké zkušenosti, odpírají nám možnost volby, ale na druhou stranu nám umožňují necítit se za některé věci odpovědní, což je velmi pohodlné.

Oni

Používáním výrazu „oni“ umísťujeme zdroj problému (a tudíž i možnost změny) mimo nás. Slouží nám ke zbavení se jakékoli odpovědnosti za situaci. Zajímavé je, že „oni“ nejsou nikdy přítomni, když se o nich hovoří. Ve firmě se často vyskytují o jednu nebo dvě úrovně výše v organizační struktuře, nebo se v neznámém počtu nacházejí mimo firmu. Například:

 

Co říkáme

Co není řečeno

„Oni nám nenaslouchají“.

Kdo vám nenaslouchá? V čem?

„Oni nám dávají nedostatečné informace“.

Kdo vám nedává informace? Jaké informace vám chybí?

 

Univerzální konstatování

Konkrétní prožitek nebi zkušenost zobecníme a učiníme univerzálně platným. Například:

 

Co říkáme

Co není řečeno

„Lidem se tady nedá věřit“.

Vůbec nikomu? V ničem?

„Nikdy není schopen přijít včas“.

Nikdy v životě nepřišel někam včas?

 

Musy a mělbychy

Jsou to konstatování, evokující nutnost něčeho, která odpírají a nepřipouštějí možnost volby. Například:

 

Co říkáme

Co není řečeno

„Musím před vánoci umýt okna“.

Kdo to tvrdí? Co když je neumyjete?

„Měl bych každý den cvičit“.

Podle koho?

 

Limity a překážky

Jsou to vyjádření, která navozují, že neexistuje žádná možnost. Například:

 

Co říkáme

Co není řečeno

„Nemohu to udělat“.

Co vám brání? Co by se stalo, kdybyste to udělal?

„Nedokážu o tom mluvit“.

Co vám brání? Co by se stalo, kdybyste o tom mluvil?

 

Zpět