Podle řady výzkumů, uskutečněných v posledních letech v oblasti pozitivní psychologie, mají šťastní lidé tyto společné charakteristiky:

• Šťastní lidé si pamatují více dobrých událostí ve svém životě, a zapomínají více špatných zážitků.
• Šťastní lidé se domnívají, že jsou schopnější a šikovnější, než jak je posuzují ostatní.
• Šťastní lidé mají nesouměrné názory na úspěchy a prohry. Pokud byli úspěšní, domnívají se, že to bylo jejich zásluhou a bude se to opakovat. Pokud v něčem neuspěli, zavinil to někdo jiný, rychle to pomine a vztahovalo se to jen na tuto "drobnost". U nešťastných či depresivních lidí je to naopak.
• Štěstí přímo koreluje se zdravím a dlouhověkostí. Výzkumníci zjistili, že šťastní lidé mají o polovinu menší pravděpodobnost, že předčasně zemřou nebo že se stanou invalidy. Pozitivní emoce také chrání lidi před ničivými účinky stárnutí. Šťastní lidé mají zdravější životní návyky, nižší krevní tlak a výkonnější imunitní systém než jejich méně šťastné protějšky. Také lépe snášejí bolest.
• Štěstí ovlivňuje produktivitu v práci. Šťastní lidé jsou v práci podstatně spokojenější, jsou svými nadřízenými lépe hodnoceni a dostávají vyšší plat.
• V psychologických experimentech bylo prokázáno, že šťastní lidé si při řešení složitých úkolů vybírají vyšší cíle, podávají lepší výkon a vytrvají delší dobu.
• Šťastní lidé se lépe dokážou vyrovnat s nečekanými životními událostmi a změnami.
• Šťastní lidé vedou bohatší a uspokojivější společenský život, mají více přátel, s větší pravděpodobností uzavřou sňatek a více se angažují ve společenských činnostech.
• Šťastní lidé jsou většími altruisty. Když se cítíme šťastní, nejsme tolik zaměření na sebe, máme ostatní raději a chceme se s nimi o své štěstí podělit. Naopak když jsme nešťastní a sklíčení, uzavíráme se dovnitř, staneme se podezíravými a defenzivně se zaměříme pouze na vlastní potřeby.

Pro tohle všechno stojí za to o více štěstí ve svém životě usilovat, co říkáte?