Jak se utvářejí přesvědčení? Od dětství slýcháme názory druhých lidí na věci a lidi, kteří nás obklopují a na situace, které prožíváme. Názory pro nás významných lidí přitom máme tendenci přijímat jako fakta – tak to prostě je. Naše přesvědčení jsou tedy emocionálně uchovávané názory, které považujeme za fakta. Taková přesvědčení mohou znít například takto:

• Mohu dosáhnout cokoli, čeho se mi zachce.
• Když půjde do tuhého, všichni mě nechají na holičkách.
• Bez práce nejsou koláče.
• Lidem je možné důvěřovat.
• Nemám buňky na matematiku.
• Je třeba se spoléhat jen sám na sebe.
• Někdo se o mě vždycky postará.

Jak takováto přesvědčení mohou ovlivňovat naše chování v každodenních situacích?

Jak přesvědčení fungují? Vrcholoví sportovci jsou přesvědčeni, že mají potenciál vyhrát každý zápas. Méně úspěšní sportovci jsou přesvědčeni, že šance na výhru není vysoká.

Přesvědčení fungují jako sebenaplňující se proroctví. Jednáme obvykle tak, abychom sami sobě dokázali, že naše přesvědčení jsou opodstatněná a důležitá. Pokud nás naše přesvědčení omezují, my sami se „omezujeme“ a prokazujeme tak jejich „oprávněnost“. Pokud jsme dopředu přesvědčeni, že něco nezvládneme, skutečně to nezvládneme.

Je možné přesvědčení změnit? Neurolingvistické programování staví na tom, že přebytečných či destruktivních přesvědčení se můžeme zbavit. Můžeme svá přesvědčení vědomě změnit a vytvořit si takový soubor principů, jež nám pomůže jednat, jak chceme, a stát se tím, kým chceme.

Kouč se svým klientem často pracuje právě na odstranění omezujících přesvědčení a na vytvoření nových.