Lidé používají nejrůznější strategie, chtějí-li sami sebe motivovat. Zde je několik tipů:

Změňte svoji mentální strategii 

Jak se díváte na své neúspěchy? Jak vnímáte situaci, kdy se vám něco nedaří? Používáme obvykle nějaké svoje osvědčené schéma, strategii, kterou jsme se naučili možná už kdysi dávno v dětství. Lidé často používají strategii zaměřenou na problém a selhání. Zkuste ji nahradit strategií zaměřenou na výsledek a učení. Jaký je mezi nimi rozdíl?

 Napište si alespoň tři události z vašeho předešlého života, které vy sami nebo ostatní lidé vnímáte jako selhání. Jakou ze strategií jste při hodnocení těchto událostí použili? Zkuste se na tyto události podívat znovu pohledem strategie zaměřené na výsledek a na učení. Položte si tyto otázky:

• Co se doopravdy stalo?
• Jak se to stalo? Jak to proběhlo? Jaké faktory k tomu přispěly?
• Jak to mohu nyní ovlivnit? Co s tím mohu nyní udělat?
• Ať už to mohu ovlivnit nebo ne, je tu něco, co jsem se z této lekce naučil/a? Jak jinak bych příště postupoval/a v obdobné situaci?
• K čemu to bylo dobré? Co mi to přineslo? Jakou příležitost jsem díky tomu pro sebe objevil/a?

Prožijte si dopředu úspěch 

Máte obavu z nějaké situace, která má nastat, bojíte se, že ji nezvládnete? Zkuste si dopředu tuto situaci v duchu přehrát, jako byste se dívali na pomyslný film. Vy jste v tom filmu hlavní hvězdou, protože se vám všechno podaří, všechno klapne podle vašich představ, budete mít úžasný úspěch. Teď v duchu přetočte filmový záznam až na konec: už je po všem, obávanou situaci máte za sebou, odcházíte ze scény šťastní a zcela spokojení se svým výkonem. Prožijte si ten okamžik – jaké to je? Jaký je to pocit? Zapamatujte si ten pocit a schovejte si ho do svého „vnitřního emočního trezoru“. Až po čase tato situace skutečně reálně nastane, budete ji mít spojenou s tímto pozitivním prožitkem, „vzpomenete si“, jak jste v ní už jednou (byť jenom v duchu) uspěli. U prožívání emocí je totiž pozoruhodné, že není časově ohraničené. Když si vzpomenete na situaci v minulosti, kdy vás někdo opravdu naštval, cítíte znovu tentýž vztek, i když od té chvíle uplynula třeba dlouhá doba. Totéž funguje i směrem do budoucnosti. Naše tělo reaguje na stejný spouštěcí impuls pokaždé stejně, a je úplně jedno, jestli se ten impuls reálně vyskytuje v našem okolí, nebo si ho jen představujeme. Když jsem začínala pracovat jako lektorka, měla jsem před svými prvními semináři velkou trému. Vždycky mi pomohlo, když jsem si v duchu přehrála scénku, ve které seminář právě končí, účastníci mi nadšeně tleskají a děkují a já spokojeně odcházím.

Jak pravil Konfucius: Jediná omezení, která v lidských životech existují, si klademe my sami.

Zaznamenávejte si pokroky

Veďte si týdenní záznamy o pokroku. Zapisujte si, co jste už udělali a jak jste pokročili. Odškrtávejte si splněné položky nebo si vybarvujte políčka v plánu. Pište si deníček. Nalepujte si lístečky na zrcadlo. Vhoďte za každou splněnou položku kuličku do sklenice. Vyberte si jakýkoliv způsob, který vám bude vyhovovat, důležité je, abyste měli před očima, jaký kus cesty směrem k cíli jste už ušli. Když se pak dočasně nedaří, podívejte se na své záznamy a pochvalte se za ten kus práce, který už je za vámi.

Vystopujte svoji osvědčenou motivační strategii

Napište si na papír několik situací ve vašem dosavadním životě, kdy jste se pro něco rozhodli a také jste to udělali. U každé situace přemýšlejte, co vás nejvíc pohnulo k činnosti, ke konkrétní akci? Co bylo tím hlavním „spouštěcím mechanismem“? Co hrálo nejdůležitější roli? Můžete to použít i tentokrát?