Pokud tyto dvě dimenze, uvedené v předchozí kapitolce, použijeme jako horizontální a vertikální osu, dostaneme čtyři kvadranty, které vyjadřují čtyři základní přístupy k vedení lidí:

Člověk, který je zaměřený na úkoly a cíle, ale zároveň svým lidem nedůvěřuje, by se dal označit jako direktivní vedoucí. Jak se člověk s takovým stylem vedení obvykle chová?

• stanovuje velmi podrobná pravidla, co se smí a nesmí, má a nemá dělat
• dává lidem podrobné příkazy a instrukce
• často a důkladně kontroluje, doslova stojí lidem za zády
• kontrola je zaměřená zejména na odhalení chyb a nedostatků
• zjištěné chyby a nedostatky kritizuje, vytýká, případně trestá
• dobrý výkon bere jako samozřejmost
• o všem rozhoduje sám a lidi staví před hotová rozhodnutí
• neočekává od druhých žádné vlastní nápady a iniciativu
• často se domnívá, že jedinou formou motivace jsou peníze.

A protože akce vždy vyvolává reakci a jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, jak se pravděpodobně chovají jím vedení lidé?

• Bojí se přijít s jakýmkoli vlastním nápadem nebo iniciativou.
• Dělají pouze to, co jim bylo výslovně řečeno, nikdy nic navíc.
• Veškerou svoji energii zaměřují na to vyhnout se chybám.
• Když už chybu udělají (a chybuje přece občas každý), snaží se ji před vedoucím zatajit, zakamuflovat nebo svalit vinu na někoho jiného.
• „Remcají“ proti všem nařízením a rozhodnutím shora.
• Necítí odpovědnost za dosahování výsledků.

Člověk, který také nevěří ve schopnosti a samostatnost druhých, ale přitom je pro něj důležité, aby ho druzí měli rádi a aby s nimi dobře vycházel, by se dal nazvat jako protektivní vedoucí. Takový člověk má obvykle tendenci:

• chránit lidi, obávat se, aby nebyli přetíženi
• dávat lidem příliš snadné úkoly
• řešit sám všechny problémy, s kterými za ním druzí přijdou
• přebírat za všechno odpovědnost
• dělat práci za druhé lidi (protože oni by to nezvládli nebo už toho mají moc).

Jaké reakce tímto přístupem zákonitě vyvolá u druhých?

• Lidé na něj začnou přenášet úkoly a problémy, které by mohli zvládnout sami – hrají s ním známou hru „zaměstnejte svého vedoucího“.
• Nevyvíjeji žádnou vlastní iniciativu a nesnaží se sami řešit problémy – vedoucí to přece vyřeší.
• Lidé se však zároveň nic nového nenaučí, v ničem se nerozvíjejí, a tak je jejich práce příliš nebaví.

Člověk, který má důvěru ve schopnosti, samostatnost a zodpovědnost druhých a zároveň je jeho prioritou mít s nimi dobré vztahy, by se dal označit jako liberální vedoucí. Takový člověk obvykle:

• nechává věcem volný průběh
• spoléhá se na to, že si druzí vždy poradí sami
• téměř nekontroluje, protože kontrolu vnímá jako projev nedůvěry.

Jak se pravděpodobně budou chovat lidé při liberálním vedení?

• Nevnímají svého vedoucího jako autoritu.
• Často nevědí, co se od nich vlastně očekává a co mají dělat.
• Mohou mít tendenci liberální přístup a nízkou míru kontroly zneužívat, dělají si, co chtějí a předpokládají, že jim projde cokoliv.

Ve čtvrtém kvadrantu je člověk, který druhým lidem důvěřuje a zároveň je zaměřený na výkon, na plnění cílů a úkolů. Označila bych ho jako člověka s koučovacím stylem vedení. Jak se bude takový člověk pravděpodobně chovat a v čem se bude lišit od předchozích stylů?

• vede lidi k samostatnosti a odpovědnosti
• zapojuje lidi do rozhodování
• ptá se lidí na jejich názory
• nastavuje cíle a nechává na lidech, jakým způsobem jich dosáhnou
• klade otázky a snaží se, aby lidé sami přišli na nejlepší způsob, jak věci udělat
• podporuje lidi v nacházení vlastních řešení a postupů
• zaměřuje se na pozitiva a na úspěchy, snaží se lidi „přistihnout“ při dobrém výkonu a posiluje dobré výkony pochvalou.
• chyby vnímá ne jako důvod k potrestání, ale jako příležitost k učení se
• dává konstruktivní a otevřenou zpětnou vazbu, jak pozitivní, tak negativní
• využívá širokou škálu motivačních nástrojů.

Jím vedení lidé pak obvykle reagují takto:

• Přicházejí s vlastními návrhy a nápady.
• Prosazují realizaci rozhodnutí, na nichž se mohli sami podílet.
• Svoji energii zaměřují na to, jak dosáhnout stanovených cílů či zlepšit svůj výkon.
• V rámci svých kompetencí se samostatně rozhodují a samostatně si stanovují cíle.
• Nechodí za vedoucím s problémy, ale už rovnou s návrhy řešení.
• Cítí odpovědnost za svoji práci a výsledky, mají svou práci rádi.