O tom, jakým způsobem právě myslíme, napovídají například pohyby našich očí, to, kam směřuje náš pohled, když na něco myslíme nebo něco říkáme.

Než to blíže vysvětlím, zkuste si udělat malé cvičení:

• Vybavte si vstupní dveře domu, ve kterém bydlíte, představte si, jak vypadají. Kam směřuje váš pohled, když si snažíte vyvolat tuto představu?
• A nyní si představte dveře vašeho domu, natřené na růžovo, představte si opět, jak vypadají s touto neobvyklou barvou. Kam směřuje váš pohled při této představě?
• Teď si představte nějakého vašeho konkrétního známého a vybavte si jeho hlas, jak obvykle mluví. Kam směřuje váš pohled při této představě?
• A teď si téhož známého představte, jak mluví hlasem Kačera Donalda. Kam směřuje váš pohled?

Naše oči obvykle směřují:

• Vzhůru a doleva, pokud si vybavujeme obrazy, které už jsme dříve viděli (vizuální vzpomínky).
• Vzhůru a doprava, pokud si představujeme něco, co jsme dosud neviděli (vytváříme si vizuální představy či fantazie).
• Do strany a nalevo, pokud si vybavujeme zvuky, které jsme již dříve slyšeli (auditivní vzpomínky).
• Do strany a napravo, pokud si představujeme zvuk, jaký jsme ještě neslyšeli (vytváříme si auditivní představy).
• Dolů a nalevo, pokud hovoříme sami se sebou nebo se v duchu ptáme sami sebe (auditivní, vnitřní dialog).
• Dolů a napravo, pokud prožíváme nějaké pocity a emoce (pocitový vjem).

K čemu mohou být takové poznatky užitečné? Pokud jsme dobrými „čtenáři neverbálních projevů“, dokážeme například z očních pohybů odhadnout, zda člověk, který mluví o určité situaci, popisuje co se skutečně událo (své vzpomínky), nebo si vymýšlí (popisuje svou fantazii). Kam se dívá váš partner, když se ho ptáte, co ho tak dlouho zdrželo v práci? :-)

V koučování se hodně a často pracuje s vizualizací. Kouč po klientovi chce, aby si představil, jak to bude například vypadat, až jeho cíl bude splněný, nebo jak dělá nějakou věc novým, dosud nevyzkoušeným způsobem. Při vizualizaci se totiž aktivují stejné oblasti mozku, jako při skutečném provádění této činnosti. Pokud si v duchu představíme, jak úspěšně vykonáváme nějakou činnost, vytváříme si tím v mozku nervová spojení potřebná pro její skutečnou realizaci. Z očních pohybů může kouč poznat, zda se jeho klient skutečně nachází ve vizuálním modu myšlení.

Jak jinak ještě myslíme tělem?

Člověk, který uvažuje vizuálně, obvykle

• Hovoří rychle,
• Dýchá v horní části hrudníku,
• Gestikuluje směrem vzhůru.

Člověk, který uvažuje sluchově, obvykle

• Hovoří rytmicky a melodicky,
• Při řeči často naklání hlavu na stranu,
• Dýchá ve střední části hrudníku,
• Gestikuluje ve střední části těla.

Člověk, který uvažuje pocitově, obvykle

• Dýchá v dolní části hrudníku,
• Mluví s častými odmlkami,
• Gestikuluje směrem dolů.