Psychologové se řadu let snaží odhalit podstatu lidské motivace a jejich názory se různí. Existuje celá řada různých motivačních teorií. Často přemýšlíme nad tím, jak co nejlépe motivovat druhé lidi – naše podřízené, aby podávali vyšší pracovní výkony, naše děti, aby se lépe učily nebo po sobě více uklízely, naše partnery, aby k nám byli pozornější atd. atd. Tajemství lidské motivace je ve skutečnosti v tom, že nikdy nemůžete motivovat druhé lidi, nemůžete je nijak přimět k tomu, aby byli více motivovaní. Podobně jako nemůžete přimět semínko, aby rostlo. Můžete mu jenom zajistit správné podmínky k tomu, aby růst mohlo – dostatek živin, vláhy, světla … Stejně tak můžete druhým lidem pouze vytvářet prostředí, ve kterém se probudí a projeví jejich vlastní motivace. Motivace je totiž vždycky vnitřní. Všechny nástroje, které používáme ve snaze motivovat druhé – ať už jsou to peníze, pochvaly či sankce – jsou ve skutečnosti pouze vnější stimuly. Používáme je v naději, že zapadnou do aktuální vnitřní motivace druhého člověka jako klíč do zámku.

Z výše uvedeného vyplývá, že doopravdy můžeme motivovat pouze jediného člověka na světě – sami sebe. Schopnost sebemotivace je naším důležitým vnitřním zdrojem. Abychom dosáhli svých cílů, abychom udělali nějaké konkrétní kroky, dokonce i abychom ráno vůbec vstali z postele, potřebujeme být motivovaní, potřebujeme mít důvod (a to dostatečně přesvědčivý), proč to máme udělat.

Nejsilnějšími vnitřními pohnutkami (motivátory) pro naše chování jsou zejména:

• naše potřeby,
• naše hodnoty,
• naše postoje a přesvědčení,
• naše zájmy.

Jestliže chceme motivovat sami sebe, potřebujeme porozumět tomu, jaké jsou naše vlastní motivační strategie, co na nás „platí“. Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Když se nás někdo zeptá na pohnutky našeho jednání, proč jsme udělali to a to, máme často tendenci uvádět pouze ty pohnutky, které jsou sociálně žádoucí, akceptovatelné. Ve skutečnosti je mnoho našich pohnutek velmi egoistických, snažíme se v prvé řadě uspokojit naše vlastní potřeby, mít nějaký „zisk“ pro sebe.

Jeden můj oblíbený citát říká: „Každé naše jednání má dva důvody: ten ušlechtilý pro okolí, a pak ten druhý, skutečný.“

Situace je o to složitější, že naše vnitřní motivace není nějaký stálý stav, ale v průběhu času se mění. V různých životních obdobích či situacích jsou aktuální jiné potřeby, prioritou se stávají jiné hodnoty. I naše postoje a přesvědčení se mění, jsou ovlivňovány naším okolím, druhými lidmi, našimi zkušenostmi.

Co vás tedy v tuto chvíli motivuje? Jaké své motivační zdroje můžete využít, abyste dosáhli svých cílů? Zkuste si vyplnit následující tabulku: