Je samozřejmě dobré a žádoucí, když je kouč silnou osobností. Na druhé straně příliš silné Ego může představovat závažnou překážku pro úspěšné koučování. Koučování je prostor hlavně pro klienta, dobrý kouč by měl stát v pozadí jako nenápadný průvodce, který vytváří podmínky a prostředí pro práci na tématech klienta, ale sám ji přímo neovlivňuje.

Pro mnohé kouče, zvláště manažery - kouče, to vůbec není jednoduché.

Jak jste na tom vy? Dokážete při koučování upozadit své Ego? Zkuste si odpovědět na následující otázky:

Jak se chováte a jak se cítíte, když není po vašem?

Dokážete akceptovat, že se věci vyvíjejí jinak, než byste vy sami chtěli?

Nebo vždy prosazujete svoji představu a hněváte se, když ji vaše okolí nenaplní?

Jak reagujete na nečekanou změnu, která je pro vás negativní?

Představte si, že pro vás důležité setkání bylo zrušeno. Nebo hotel omylem zarezervoval váš pokoj na někoho jiného. Dokážete se s takovou změnou v klidu vyrovnat?

Nebo ji berete osobně jako útok na vás, rozčilujete se a chcete najít a potrestat viníky?

Jak reagujete, když váš klient dosáhne úspěchu díky koučování?

Upřímně mu poblahopřejete a vyzdvihnete jeho úsilí a jeho silné stránky, které mu pomohly úspěchu dosáhnout?

Nebo se snažíte vyzdvihnout svoje zásluhy na tomto úspěchu a cítíte se dotčeni, když je klient nezmíní?

Jak silné jsou vaše názory a stanoviska?

Dokážete bez problémů přijmout, že jiní lidé mají na tutéž věc jiný pohled? Vážíte si lidí, kteří mají jiné názory než vy?

Nebo jste umínění, trváte si na svých názorech a odsuzujete nebo nálepkujete lidi, kteří s vámi nesouhlasí?

Jak se cítíte, když někdo ignoroval vaši radu nebo doporučení?

Zcela respektujete, že každý člověk má právo jít svou vlastní cestou?

Nebo se cítíte ukřivděně a považujete takového člověka za nevděčníka?

Jak se obvykle chováte, když se s někým seznámíte?

Chováte se přirozeně, tak, jak to nejlépe vyhovuje dané situaci? Projevujete zájem o druhého člověka, snažíte se o něm něco dozvědět?

Nebo se od počátku chováte se záměrem nějak na druhého zapůsobit? Mluvíte hlavně o sobě a snažíte se udělat na druhého dojem?

Jak moc je pro vás důležité, co si o vás myslí jiní lidé?

Dokážete být nezávislí na mínění druhých? Souhlasíte se rčením, že nikdo se nemůže zavděčit všem? Umíte přijmout, že jste třeba někomu nesympatičtí nebo že vás někdo nemá rád?

Nebo vás trápí, co si o vás asi druzí lidé myslí? Máte pocit, že si zasloužíte, aby vás druzí lidé obdivovali?

Co obvykle děláte, když zjistíte, že něco nevíte nebo neznáte?

Klidně to přiznáte před ostatními? Požádáte někoho o pomoc nebo o radu? Když bloudíte, zeptáte se někoho na cestu?

Nebo se to snažíte zamaskovat, protože vy přece musíte znát odpověď na jakoukoliv otázku a je vám nepříjemné, když vás někdo přistihne při jakékoliv neznalosti? Je pro vás potupou někoho se zeptat?

Dokážete se zasmát sami sobě?

Umíte si udělat legraci sami ze sebe? Dokážete se zasmát tomu, když si z vás někdo jiný vystřelí?

Nebo se stále berete smrtelně vážně a jakýkoli žertík na váš účet vás popudí?

V jakých situacích vám vaše Ego spíše překáží? Kdy a kde byste ho chtěli odložit stranou? Jaký pozitivní efekt by to mělo?

Mnoho úspěchů v krocení vašeho Ega vám přeje váš kouč Irma Bohoňková!