Základním stavebním kamenem umění zvaného koučování a facilitace je dovednost klást druhým lidem otázky.

To přece umí každý, řeknete si. Pořád se přece druhých lidí na něco ptáme. Otázky v koučování ale fungují jinak, než otázky, které lidem běžně klademe.

Proč obvykle klademe otázky?

Proč nejčastěji klademe lidem otázky? Proč se jich na něco ptáme? Obvyklé důvody jsou tyto:

Získání informací

Otázky klademe většinou proto, abychom se my sami něco dozvěděli, získali nějakou informaci, odstranili nějakou naši neznalost nebo nejistotu. Přitom předpokládáme, že druhý člověk zná odpověď a dokáže (nebo bude ochoten) nám ji poskytnout. Jde tedy o zjišťovací otázky, například:

• Kolik je hodin?
• Kolik na to máme času?
• Jak dlouho tady pracujete?
• Hodila by se vám schůzka v úterý, nebo ve čtvrtek?
• Co mu mám vyřídit?

Ověření

Dalším důvodem, proč se druhých lidí na něco ptáme, je to, že si něco potřebujeme ověřit. Například zda jsme druhému dobře rozuměli, zda on pochopil naše sdělení, zda druhý člověk něco udělal ... Například:

• Sejdeme se tedy v úterý?
• Už jsi zavolal tomu klientovi?
• Je vám ten pracovní postup jasný?

Pokyn nebo příkaz

Otázky často klademe také tehdy, když chceme, aby druhý člověk něco udělal, chceme ho k něčemu přimět. Přikazující otázky nejsou skutečné otázky, jsou vlastně jen zdvořileji nebo zaobaleněji formulovaným příkazem nebo pokynem. Například:

• Připravil bys mi do zítřka přehled o prodejích za minulý měsíc?
• Můžete mi ten zápis poslat ještě dnes?
• Mohl by sis to tady uklidit?

Rada nebo doporučení

Takovým otázkám říkám "radázky". Také to nejsou skutečné otázky, ale skryté rady nebo doporučení. Těmito otázkami podsouváme druhému nějaký návrh řešení, směřujeme ho k řešení, které chceme my sami - bez ohledu na to, jak by chtěl postupovat on. Například:

• Co kdybys to udělal takhle?
• Nechtěl byste vyzkoušet ještě tuto možnost?
• Opravdu si myslíte, že to takhle bude fungovat?

Blízkým příbuzným "radázek" jsou otázky sugestivní a manipulativní - předem víme, jakou odpověď chceme slyšet, a ptáme se druhého takovým způsobem (nebo tak dlouho), dokud ji neuslyšíme. Častým cílem je vzbudit v druhém pocit viny nebo se zbavit vlastní odpovědnosti. Například:

• Co si o tobě pomyslí kolegové, když se budeš takhle chovat?
• Nechceš to přece ostatním pokazit - nebo ano?

Výtka nebo kritika

Některé zjišťovací otázky, zejména ty, které začínají slůvkem "proč", jsou ve skutečnosti skrytou výtkou nebo kritikou. Nejsou upřímnými pokusy o získání informací - z psychologického hlediska mají za cíl dát průchod naší úzkosti či hněvu. Druzí lidé je vnímají jako útok - a také na ně jako na útok reagují. To znamená obranou, nebo protiútokem. Například:

• Proč máš na stole takový nepořádek?
• Proč jsi ještě nezavolal tomu klientovi?
• Proč jdete zase pozdě? Copak neumíte někdy přijít včas?
• Proč mě neposloucháš, když s tebou mluvím?

Uvolnění napětí

Často lidem také klademe řečnické otázky. To také nejsou skutečné otázky, protože na ně ve skutečnosti ani neočekáváme odpověď. Naším cílem opět není získat informace, slouží spíš jako ventil pro uvolnění našeho napětí. Například:

• Kolikrát už jsem ti říkal, abys to nedělal?
• Copak se tady o všechno musím starat já?
• Copak je to normální, takhle se chovat?

Proč klademe otázky v koučování?

Uvědomění

• Čeho přesně chcete dosáhnout?
• Co se stane, když uděláte ...?
• Jaké to mělo důsledky?
• Co jste se z toho naučil?

Převzetí odpovědnosti

• Čím jste vy sám přispěl k této situaci?
• Čím jsi mu umožnil, aby se takhle choval?
• Když už se to stalo, co s tím teď můžeš udělat?

Podpora samostatnosti

• Co pro to můžeš ty sám udělat?
• Kdyby tady nebyl nikdo, kdo by vám mohl poradit, jak byste postupoval?

Podpora kreativity

• Co ještě vás napadá, že byste mohl udělat?
• Jaké další možnosti ještě existují?
• Kde jinde to ještě můžeme využít?

Ujasnění cíle

• Jak by měl vypadat výsledek?
• K čemu chcete dospět?
• Co by mělo být za rok jinak?
• Jak poznáte, že se to podařilo?

Nastavení priorit

• Co je teď pro vás opravdu důležité?
• Co je důležité z dlouhodobého hlediska?
• Kterým z těchto kroků potřebuješ začít?

Orientace do budoucnosti

• Jaké budou výhody tohoto řešení?
• Jaká vidíš rizika do budoucna?
• Jaký to bude mít vliv na ostatní?
• Jak na to bude ten člověk pravděpodobně reagovat?

Pozitivní motivace

• Jak jste dosáhnul tak skvělého výsledku?
• Co vám nejvíc pomohlo tu obtížnou situaci tak dobře zvládnout?
• Jak se ti podařilo toho klienta přesvědčit?

Zpětná vazba

• Co konkrétně jsi od minulé schůzky udělal?
• Jaký to mělo výsledek? Jak jsi s tím výsledkem spokojený?
• Nakolik tě to přiblížilo k tvému cíli?
• Co se vám dařilo, a co se vám zatím nedařilo?
• Kdybyste si to mohl zopakovat, co byste udělal jinak?

Odhodlání k akci

• Jaký teď bude váš první krok?
• Kdy to uděláte?
• Jak moc jsi odhodlaný to skutečně udělat?
• Co se stane, když to neuděláš?

Jaké jsou koučovací otázky?

Stručné a jasné

Pozitivně formulované

• Máte s tím nějaké problémy? x Co teď potřebujete vyřešit?
• Co se vám nedaří? x Na jakou otázku hledáte odpověď?
• Nechceš se nad tím zamyslet? x Když se nad tím zkusíš zamyslet, co tě napadá?

Otevřené

• Cítíte se dobře? x Jak se cítíte?
• Napadá tě nějaké řešení? x Jak by se to dalo řešit?
• Potřebujete s tím pomoct? x Jakou pomoc byste potřeboval?
• Zvládnete to? x Co by vám pomohlo to zvládnout?
• Mohl bys to udělat jinak? x Jakými jinými způsoby bys to mohl udělat?

Neutrální

• Opravdu si myslíte, že je tohle řešení dobré? x Když to uděláte takhle, jaké to bude mít výhody a jaké nevýhody?
• Proč jsi při tom jednání tak vybuchnul? x Co způsobilo, že jsi reagoval tímhle způsobem?
• Proč jsi to udělal? x Co ses z této zkušenosti naučil?